Slovan krotký být nemůže

Napsal: Patrick Ungermann

Když bylo paní spisovatelce Teréze Novákové čtrnáct – patnáct let a poslouchala besedy dospělých, stala se jí tahle příhoda: Ptala se učených besedníků, proč se nevzepřeme rakouské moci tak, jako Jihoslované, kteří vypověděli Osmanům otevřený boj. Odvětili, že tohle u nás nejde, že my máme holubičí povahu. To je škoda, vzdychla si dívka. Můžeme se dovtípit, jak asi vypadal dětský radikalismus šedesátých let předminulého století. Ovšem u Jihoslovanů o žádný radikalismus nešlo, oni si skutečně reálnou politikou prokazatelného vzdoru vybojovávali svébytnou Černou Horu a Srbské knížectví, až nakonec jihoslovanské království.

Účastníci našeho obrodného procesu rovněž cítili, že jsou v pohybu za dobýváním cílů. I oni se nechávali vést „hejtmany“ dějepisci, muzejníky, divadelníky, literáty, vědci, nezbytnými mecenáši, až posléze vlasteneckými politiky, z nichž mnozí dnes mají po Praze i jinde po vlastech důstojné pomníky.

Zabýval jsem se myšlenkou, co postavit do hrozivě prázdné mezery mezi demonstrativní radikalismus velmi mladého člověka a mezi příliš ustrašené drobečkové vize režimem zválcovaných dospělců. Dnes už to vím, vím to od doby, kdy jsem se poprvé začetl do Havlíčka Borovského. Do té, mlhami laciných náhražek vycpané, mezery je třeba postavit cituplnou a rozumnou neústupnost vůči všem křivdám na lidech poctivé práce a drobných příjmů. Postavit tam to, čemu říkáme principiální chování a jednání neboli vyšší princip mravní. Každá svatá kniha nás vede k vyššímu principu mravnímu. Je základním kamenem kultur a obsahem každé opravdu dobré pohádky.

A byl hnací silou a korektorem Havlíčkova Slovana. Přínos takového Slovana spočíval v tom, že jeho redaktor nesmlčel, co cítil a co myslel. Uvědomujeme si, že mlčení znamená souhlas – věčné mlčení věčný souhlas. Krotcí (zkrotlí) lidé často mlčky souhlasí. Svým předákům vyrábějí leckdy nezasloužené pohodlí, rozmazlují si své vůdce, a právě tím je posouvají na scestí. Slovana se nedobrá moc bála, poněvadž jí šlapal na paty, jelikož nemlčel. Havlíčkův Slovan krotký být nemohl.