Ferdinand Peroutka na to není sám

Autor: Mgr. Patrick Ungermann

    Ve vzduchu je teď směšná bublina, která přesně vystihuje situaci: když nechci člověka pochopit, postavím se třeba i proti vlastnímu zdravému rozumu. Miloš Zeman (toho času náš státní prezident) důrazně prohlásil, že po vstupu německých vojsk do naší okupované země (toho času Protektorát Čechy a Morava) selhala ve vztahu ke Třetí říši česká inteligence, ba i sám Ferdinand Peroutka, který měl Adolfu Hitlerovi dokonce pochlebovat.

    Ferdinand peroutka se těší označení: nejvýznamnější český demokratický novinář. Poněvadž se protektorátním úřadům nepodařilo Peroutku přimět Hitlera chválit, byl zatčen. Nejprve v prvních dnech okupace, tenkrát ho ovšem pustili, jelikož nebyl ani komunista, socialista nebo německý antifašista.

    Druhé zatčení způsobila Ferdinandu Peroutkovi stať „Dynamický život“, kterou se dnešní hradní pán i jeho mluvčí proti zesnulému žurnalistovi ohánějí. Nakonec sám Peroutka o stati uvažuje: „… týž článek [Dynamický život z roku 1939] je schopen připravit svému autoru dvojí osud: nejdříve [v roce 1939] mu ho přečte komisař gestapa jako hlavní důkaz, proč autor musí zůstat doživotně v koncentračním táboře, a potom, po revoluci [tj. po osvobození 1945], ho cituje jiný český novinář, patrně na důkaz, že autor se chtěl zalichotit Němcům. Jak je možno tak lhát a nestydět se“

    Po nástupu jedné strany k moci, v únoru 1948, odjíždí Ferdinand Peroutka do ciziny, v Anglii i v USA působí proti vládě Komunistické strany Československa a ve věku 83 let umírá. Svého novináře jsme očistili už v roce 1990. No, a co dál?

    Miloš Zeman tvrdí, že Ferdinand Peroutka byl nacismem unesený. Jak to ale dokázat? V podstatě těžko, když tu neleží hůl, kterou bychom bili psa! Tak pro příklad dvě citace z Peroutky, které se staly potravou médií: „Jak dnes věci stojí, nemají Němci nikoho, koho by ve své Valhalle, ve své galerii národních hrdin postavili výše.” To ale byla čistá pravda. Oni si ve zdrcující většině hlav a rukou Adolfa Hitlera do té Valhally do čela hodovníků, skutečně posadili. Pro tento případ jistě platí známá myšlenka: „Když jsou vlajky na stožárech, tak je rozum v troubě.“ Druhý medializovaný citát z Peroutky říká: „Jsa velkou postavou německých národních dějin, nemůže býti ovšem zařazen do národních dějin národů jiných; maje již své první místo ve Valhalle, nemůže býti postaven do Slavína.” Odvážně to pravil pan novinář Peroutka, není-liž pravda! Veřejně v České protektorované kotlině odmítl Hitlerův kult.

    Vaši potomci, Ferdinande Peroutko, ti ať si nemyslí, že se obracíte v hrobě. Vy tam přeci nejste. Obracejí se Miloš Zeman a jeho mluvčí, Jiří Ovčáček. Obracejí stránky kapitálního Peroutkova souhrnného díla a nějak se nemohou doobracet. Co myslíte, splňovali by ti pánové předpoklady k udělení Ceny Ferdinanda Peroutky?