Vánoce v Polsku
Vánoční čas počíná v Polsku adventem. V Polsku se věří, že Ježíšek opouští o Štědrém dni nebe a snáší se na oslíku mezi lidi na zem. Proto polské děti chystají pod stromečkem pro unavené oslátko trochu sena na občerstvení.
Slavení vánočních svátků má v Polsku krásnou podobu, která vzešla ze spojení církevních obřadů s lidovými zvyky a obyčeji, z nichž některé pocházejí ještě z předkřesťanských dob. Silná křesťanská tradice dává vánočním svátkům zcela jiný nádech. Vánoce tu jsou více zaměřeny na soudržnost rodiny a lásku k bližnímu. Za dlouhých zimních večerů vyrábějí děti barevné řetězy z papíru, slaměné hvězdy, ptáčky z vyfouknutých vajec a jiné ozdoby na vánoční stromeček. V žádné domácnosti nesmí chybět jesličky. V Polsku je pokládají za stejně, ne-li ještě více důležité, než vánoční stromeček. Polský patriotizmus vedl k tomu, že kulisami betlémů nejsou palmy, ale polské historické památky.
Polský svatý Mikolaj - obdoba našeho českého Ježíška - je hlavním artiklem všech předvánočních nákupů. Obchodníci se předhánějí v jeho nápaditém představení. Červenobílí bradáči se usmívají z plakátů, jsou čokoládoví, voskoví nebo gumoví. Nejen Mikolaj však nutí polské rodiny sáhnout hlouběji do kapsy. Do rodinného rozpočtu zasáhne také stromeček ať už je to krásný smrček, jedlička nebo borovička.
Děti rozbalují dárky na Štědrý den s první vycházející hvězdou, kdy nám naše české zvyky velí teprve začít s večeří. V Polsku je 24. 12. obyčejný pracovní den, proto slavnostní večeře začíná o trochu později než je tomu u nás. Ke slavnosti se shromáždí celá rodina i s prarodiči a jinými příbuznými. Zhasnou se světla a zažehnou svíčky a prskavky na vánočním stromě. Pod stromem leží roztomilé, krásně zabalené dárky. Na každého je pamatováno, dárek dostane i ten, kdo nebyl očekáván. Poté, co se všichni obdarují, přesouvají se ke svátečnímu stolu k večeři.
Na slavnostně prostřeném stole stojí svícen, pod kterým leží groš, jenž má chránit dům před chudobou. Paní domu prostře vždy jeden příbor navíc pro neočekávaného hosta. I kdyby na dveře zaklepal úplně cizí člověk je pozván ke stolu. Před jídlem se rodina pomodlí a otec přečte z bible o narození Ježíše Krista v Betlémě. Málokterý stát se může pochlubit takovým množstvím aktivních tradic, jako právě katolické Polsko. Jednou z nejoblíbenějších a nejvíce dodržovaných je zvyk lámání posvěcené oplatky. Právě tímto obyčejem je zahájena slavností štědrovečerní hostina.
V Polsku mají na Štědrý den večeři o dvanácti chodech symbolizujících počet měsíců v roce a počet apoštolů, od různých předkrmů, pirožků, přes polévku, plněného krocana, ryby až po speciální zákusky tzv. "ušky". Na štědrovečerním stole nesmí chybět polévky jako boršč, zelňačka, houbová nebo rybí a samozřejmě štědrovečerní ryba – kapr, sleď nebo jeseter. Večeře je ukončena moučníkem. Charakteristické jsou takzvané makůvky, žemle máčené v mléce dochucené mákem a rozinkami nebo makové koláče. Úplně naposled přijde sušené ovoce a rozmanité cukroví. K večeři ovšem, oproti nám, ani po ní Poláci nepijí žádný alkohol, protože jsou z velké části věřící. Kapku alkoholu si mohou dopřát až po skončení půlnoční mše.
O půlnoci navštěvují lidé pastýřskou mši, nazývanou také Pasterka. Je to připomínka noci, kdy pastýři oslavovali malého Ježíše. O vánočním večeru dostávají dárky i zvířata. Nezapomíná se na ně, protože jedna legenda vypráví, že zvířátka o půlnoci promluví lidskou řečí a sdělují si, jak s nimi lidé zacházejí. Také následující vánoční den se v Polsku mnoho jí a pije a všichni chodí na návštěvy k příbuzným a známým.
Recept na polský vánoční makovec:
Potřebujeme 1/4 kg hladké mouky, 50 g cukru, 10 vajec, 125 ml mléka, 15 g droždí, 1/2 kg umletého máku (když se mák nechá nabobtnat přes noc v mléce, ve mlýnku se zrnka lépe rozmělní a taky líp pustí chuť), 100 g másla, kůra ze 1/4 pomeranče, hrst směsi mandlí, rozinek a sušeného ovoce.
1. Do vlažného mléka přidáme trochu cukru a droždí, připravíme si tak kvásek. Necháme vzejít.
2. Mezitím utřeme čtyři žloutky s cukrem. Do prosypané mouky přidáme kvásek, zbytek mléka a žloutky utřené s cukrem. Vypracováváme těsto, dokud se nepřestane lepit na ruce. Pak dáme vykynout.
3. Umletý mák smícháme s máslem, nasekanými mandlemi a sušeným ovocem.
4. Vykynuté těsto rozválíme tak, aby se netrhalo - čtvrt až půl centimetru je optimální výška. Potom ze dvou třetin potřeme makovou směsí a zavineme tak, aby nepokrytá část zůstala k překrytí nakonec.
5. Dáme péct do trouby vyhřáté na 180 stupňů asi na tři čtvrtě hodiny. V závěru pečení kontrolujeme, a jakmile má těsto nazlátlou barvu, je makovec hotový. Ještě teplý bohatě pocukrujeme.
převzato z: https://polsko.svetadily.cz/clanky/Polsko-je-zeme-vanocnich-tradic
