Baťova „továrna na vzdělávání" slaví devadesátku
Před devadesáti lety byla založena Baťova škola práce. Její absolventi byli pracovní elitou předválečného Československa. Obuvnická firma si díky škole sama připravovala dělníky do výroby i manažery zahraničních poboček. Dodnes na své roky ve škole vzpomíná 300 absolventů-pamětníků.
Začalo to jako geniální obchodní tah zdatného průmyslníka. To, co Tomáš Baťa ve 20. letech udělal, ale navždy změnilo tvář Zlína i českého průmyslu. Produkce levných bot, která navzdory hospodářské krizi zajistila firmě silnou poptávku, s sebou nutně nesla rozšíření výroby. Vedle nákupu nových strojů a stavby fabrik se Baťa rozhodl i pro další krok: pustil se do vzdělávání.
Do jedné ze škol, kterou firma Baťa postavila nedaleko továrny, chodila v mládí i Hana Totušková. Teď je jí 89 let, baťovský temperament ale bývalou kreslířku obuvnického gigantu neopustil.
Od pondělí do soboty na ni v Baťovské škole práce čekal stále stejný scénář – po pracovní směně večerní nástup do školy. Za tři roky studia měla vyděláno 20 tisíc korun, což jí stačilo na koupi baťovského domku. Baťa preciznost svých lidí uměl ohodnotit. A jeho kréda se dodnes drží i Hana Totušková. „Poctivost v práci, dokončit ji, neodbývat ji,“ vzpomíná pamětnice.
Obory na Baťových školách práce
-
Jako vůbec první podnikovou školu v celém státě založil Tomáš Baťa v roce 1924 učňovskou školu obuvnickou. Jak se podnik rozrůstal a bylo potřeba i dalších odborníků, vznikal od roku 1925 postupně celý vzdělávací systém průmyslového školství. A jak přibývalo i požadavků na další profese, rozšiřovaly se i jeho obory.
-
Baťovy školy práce zahrnovaly postupně i elektrikáře, chemiky, strojaře, stavbaře, chemiky, pletaře a koželuhy, a těmito obory procházeli i ti, kdo se měli stát vedoucími prodejen, pracovníky exportu, reklamy nebo provozů sociálních a dopravních. A naopak – po večerech byli v jazycích nebo v účetnictví vzdělávány i profese technické a odborné.
-
Systém vzdělávání byl třístupňový. Asi třetina absolventů základní odborné školy mohla přejít na další dvouletou průmyslovou školy mistrovskou. Její absolventi už mohli pracovat jako mistři, vedoucí dílen, kontroloři kvality apod. A jen velmi malé procento jejích absolventů pak pokračovalo i na vyšší průmyslové škole s maturitou. Ta nabízela obory obuvnický, koželužský, strojnický, elektrotechnický, stavební, chemický a pletařský.
Baťovu školu práce za prvních devět let absolvovalo 3500 studentů. Ti nejlepší neskončili ve Zlíně, ale ve filiálkách v Kanadě, Indii nebo Číně.
Firma si vychovávala i manažerskou elitu – ta studovala střídavě v angličtině, francouzštině a němčině. Od tisíců dělníků byli premianti snadno k rozeznání. „Měli krásný cylindr, vycházkovou hůlku se stříbrným kováním, bílé rukavičky," popsala ředitelka Obuvnického muzea Zlín Miroslava Štýbrová. A jak dodává paní Totušková, po studentech tohoto elitního oboru pokukovala svobodná děvčata z celého Zlína.
Školu absolvoval i Tomáš Baťa junior, sportovní legenda Emil Zátopek nebo spisovatel Ludvík Vaculík.
Baťovy školy jsou i v současnosti plné studentů, jen s jinými studijními obory. Jméno slavného průmyslníka totiž nese zlínská Univerzita Tomáše Bati. Dochází do ní i Hana Totušková – na univerzitě třetího věku studuje světová náboženství a antropologii.
převzato z: čt24.cz
