Bereme všechno!
Autor: Mgr. Patrick Ungermann
Nenechme se mýlit. Nejde o rozkaz vítěze nad dobytou kořistí, který tak nejen ničí, ale vlastně i varuje protivníka před dalším úderem. Ani se nejedná o neskromné rozhodnutí nesmírně movitého kupce, jenž se právě snaží dát najevo, že co se peněz týče, jsou jeho možnosti neomezené. "Bereme všechno" je v daném případě postoj ponižujících se, a proto ponižovaných lidí, jejichž duševní svět posedly krátkozrakost, kdysi typická u části předbělohorské šlechty, a plazivé tichošlápectví, příznačné pro pobělohorské přežívání. "Bereme všechno" bývají oblíbené obzory v jistém smyslu (ve smyslu kam vítr, tam plášť) prozíravých hlav, které nám zvěstují slibnou budoucnost jedině prostřednictvím oddaného přifaření se k tomu či onomu okamžikovému silákovi s tím, že bychom se právě nyní měli od těch a těch přiučit a pak, kdo by si na nás dovoloval, když teď vegetujeme ve stínu mocných. A jelikož je naše vlast, ať si kdo chce co chce říká, rozlohou a počtem obyvatel spíše malá, dvojnásob platí nepřímá úměrnost, že čím více a čím častěji bereme od momentálních nadějných spojenců všechno, tím méně a tím řidčeji tvoříme ve prospěch pobídky "národ sobě". To, až když opadnou ranní mlhy, to, až když odezní hlasité horlení dobové loajality, většinou vyjde najevo, že národ sobě nadrobil.
