Spolu s dočasnou uměleckou úpravou hrobu padlých v bitvě na Bílé hoře proběhne od září do listopadu 2014 pásmo tematických setkání, hudebních a debatních večerů, komentovaných prohlídek a přednášek. Kulturní a ekumenický projekt, který se snaží uchopit obtížnou látku bitvy na Bílé hoře, nese podtitul „Co nás rozdělilo, může dnes spojovat?“.
Ústředním bodem, který budou doprovázet další akce, je samotná umělecká intervence spočívající v dočasné úpravě hrobu padlých v bitvě 8. listopadu 1620 na Bílé hoře. Hrob, v němž leží „vítězové“ i „poražení“, se dnes nachází v poutním areálu Panny Marie Vítězné. Uměleckou intervenci, na které spolupracovali architekt Norbert Schmidt, malíř Patrik Hábl a hudební skladatel Michal Rataj, bude možné poprvé shlédnout při oficiálním zahájení celého projektu 7. září v 18.00 hodin, kdy se bude v areálu poutního místa Panny Marie Vítězné na Bílé hoře konat ekumenická bohoslužba. Předsedat jí bude biskup Václav Malý a pražský senior Českobratrské církve evangelické předsedající Roman Mazur.
Pásmo nejrůznějších setkání si klade za cíl oživit debatu o významu Bílé hory, která byla po staletí vnímána rozporuplněji než kterákoliv jiná událost našich dějin. Organizátoři kladou důraz na to, že má jít o setkání všech, jichž se tento „úhelný kámen národního vědomí“ dotýká. K debatám jsou tedy zváni nejen katolíci, ale také evangelíci, nejen věřící, ale i nevěřící, nejen Češi, ale také cizinci. Nepůjde pouze o pohled do minulosti, ale o to, jak se dívat na Bílou horu dnes.
Jednou z prvních akcí je přednáška o politické interpretaci výmaleb Marie Nechvátalové a komentovaná prohlídka poutního areálu Panny Marie Vítězné na Bílé hoře, která se koná 17. září od 19.30 hodin. Ve středu 8. října rozezní taktéž poutní areál od 20.00 hodin Hexameron (hudební projekt studentů DAMU, HAMU a VŠE). O kostelech Panny Marie Vítězné v Praze a v Římě promluví v pražském karmelitánském kostele 23. října od 19.00 hodin prof. Jan Royt.
Součástí pásma je kromě jiného např. také debata katolického a evangelického církevního historika (Tomáš Petráček, Peter Morée), která se bude konat 30. října od 19.30 v Dominikánské 8. O Bílé hoře v literatuře promluví v bělohorském areálu 5. listopadu od 19.30 hodin Martin Bedřich. Projekt bude uzavírat ekumenická bohoslužba, které bude 8. listopadu od 18.00 hodin na Bílé hoře předsedat pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP a předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.
Bitva nevelkého rozsahu na Bílé hoře roku 1620 kontrastuje s obrovskými důsledky, které měla pro dějiny Českých zemí. Olivier Chaline, autor nedávno česky vydané publikace k tématu říká, že tato bitva „rozděluje české dějiny ve dví“. V národní paměti je počátkem „doby temna“ a romantickou představu o porážce národa, který čekal několik staletí na svou svobodu, si ve školách osvojovalo několik generací žáků. Tento mýtus ovšem vychází z představ, které nejsou tak zcela jasné. Kdo byli vítězové a kdo poražení? Jsme národem Husovým? Znamenala Bílá hora germanizaci? Důležitější než tyto otázky však je, zda o těchto tématech dnes dovedeme společně hovořit, a především, zda jsou tyto otázky pro nás ještě vůbec důležité.
Záštitu nad Bílou horou 2014, kterou pořádá Opatství Venio a Centrum teologie a umění při KTF UK s podporou mnoha dalších institucí včetně Arcibiskupství pražského, převzali ministr kultury Daniel Herman, předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr a pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP. Více na https://ctu-uk.cz/bila-hora-2014-co-nas-rozdelilo-muze-dnes-spojovat-program-akci. (Aleš Pištora)
Zdroj: webové stránky pražského arcibiskupství a Centra teologie a umění
