František Palacký. Vzpomeňme 213. výročí narození Otce národa
Dr. František Palacký je zakladatelem moderní české historiografie, byl vůdčí osobnost národního obrození, v mládí autor veršů, editor staročeských památek.
Palacký se narodil v českobratrské rodině, studoval nejdříve u svého otce, poté v Kunvaldu (dnešním Kuníně) a poté v Trenčíně a v Bratislavě na evangelických školách. Byl mimořádně talentovaný, již ve svých 25 letech ovládal deset cizích jazyků, pokoušel se o poezii a překlady, zabýval se estetikou a poetikou.
František Palacký se přátelil s P. J. Šafaříkem a J. Kollárem, stal se nadšeným vlastencem. V letech 1818 - 23 působil jako vychovatel ve šlechtických rodinách, v roce 1823 přesídlil do Prahy. Ve službách hraběte Šternberka se zabýval historiemi šlechtických rodů. Studoval rovněž u Josefa Dobrovského pomocné historické vědy.
V roce 1827 oženil s dcerou bohatého advokáta Terezií Měchurovou. Zapojil se do pražského vědeckého a kulturního života. Pracoval ve Společnosti Vlasteneckého musea. Zasadil se o vydávání jeho periodik, německého ( Monatsschrift des böhmen Museums) i českého. Český časopis Společnosti Vlasteneckého musea, ve kterém Palacký uveřejňoval i své příspěvky, se stal hlavním osvětovým časopisem obrozenecké doby.
Inicioval založení Musejního sboru pro pěstění české řeči a literatury, založení Matice české, rozšíření muzejních sbírek a organizační změny ve prospěch českého jazyka v Královské české společnosti nauk.
V roce 1829 byl František Palacký jmenován historiografem Království českého a pověřen zpracováním českých dějin.
Palacký byl i uznávaným představitelem austroslavismu (sjednocení Slovanů v rámci federalizované rakouské říše). Odmítl začlenění českých zemí do říše německé. Předsedal Slovanskému sjezdu v Praze, byl rovněž poslancem Ústavodárného sněmu.
Po dobu Bachova absolutismu byl František Palacký pod policejním dohledem. Po jeho pádu se vrátil do veřejného života. Byl poslancem zemského sněmu, působil v panské sněmovně říšské rady, spolu s F.L.Riegrem stál v čele Národní strany, první české politické strany vůbec.
Své názory na státoprávní uspořádání v rámci Rakouska vyjádřil František Palacký v roce 1865 ve spisu Idea státu rakouského.
Po ztroskotání snah o uznání státního celku zemí Koruny české se v roce 1872 vzdal František Palacký aktivní politiky.
Za svého života dosáhl František Palacký četných mezinárodních uznání, byl členem mnoha vědeckých společností. Jeho pohřeb se stal celonárodní manifestací.
Po úpravě a faktickém upřesnění převzato ze stránek www.spisovatele.cz
Slovanský kulturní institut si toto výročí připomene zítřejší akcí (viz zde).