NÁRODNÍ SYMBOLY: Polsko

Barvy polské vlajky jsou červená a bílá – dva pruhy stejné šířky umístěné horizontálně, bílý pruh nahoře. Vedle vlajky existují ještě dva další důležité národní symboly Polska – znak a hymna.

Národní znak je užíván už dlouhá staletí. Jeho základem je bílý orel s korunou na hlavě. Lech, legendární praotec polského národa (bratr našeho Čecha), se rozhodl postavit město na místě, kde spatřil orlí hnízdo. Odtud pochází jméno nejstaršího hlavního města Polska – Hnězdna. Orel se pak stal symbolem tohoto státu. Polský orel prodělal v dějinách několik proměn svého vzhledu, během komunistické éry byl dokonce zbaven koruny.

Po rozdělení Polska na konci 18. století potřebovali národní patrioti nějaký snadno rozeznatelný symbol – k tomuto účelu začala sloužit červeno-bílá vlajka. Oficiálně byla vlajka zavedena v roce 1831, ale již o dost dříve (v roce 1792) si účastníci shromáždění k prvnímu výročí polské konstituce na znamení svého vlastenectví oblékli červeno-bílé oděvy. Po zákazu ze strany ruských carů se začala vlajka znovu používat v roce 1918, kdy Polsko opět získalo samostatnost.

Během komunistické éry byly na používání národní vlajky a dalších symbolů zavedeny určité restrikce – neoficiální vyvěšení vlajky bylo považováno za projev odporu proti režimu. V důsledku toho byla vlajka často používána během stávek a známé hnutí Solidarita ji dokonce mělo ve svém emblému. V současnosti se vlajka řádně vyvěšuje během čtyř svátků: 1. května, 2. května (Den polské vlajky), 3. května (Den konstituce) a 11. listopadu (Den nezávislosti).

Je zajímavé, že zcela stejnou podobu má také vlajka Čech - více ZDE. Vlajku si je možné splést s vlajkami Monaka a Indonésie, které užívají stejných barev, ale v opačném pořadí.

Polská hymna je známá jako Mazurek Dabrowskiego a oficiálně byla přijata v roce 1927. Píseň byla složena na konci 18. století a užívali ji příslušníci Dabrowského legie, která byla ustavena v Itálii s cílem bojovat pod Napoleonovým velením za nezávislost Polska.