NÁRODNÍ SYMBOLY: Slovensko
Slovenská republika se právně (de jure) distancovala od válečného státu a nenavázala na samostatný Slovenský štát v letech 1939 –1945.
Státní symboly Slovenska jsou čtyři:
1) státní znak (štátny znak)
2) státní vlajka (štátna vlajka)
3) státní pečeť (štátna pečať)
4) státní hymna Nad Tatrou sa blýska (2. sloky) (štátna hymna).
Neoficiální symbol:
Standarta prezidenta republiky (štandarta)
národní barvy - trikolora: Bílo-modro-červená
Státní vlajka Slovenské republiky
Státní vlajka Slovenské republiky se skládá ze slovanské trikolory, která je uspoř
ádána v tomto pořadí: bílá – modrá – červená. Na hraně první a druhé třetiny je poté umístěna státní znak: Stříbrný cyrilometodějský kříž stojící na třech modrých pahorcích na červeném štítě. Toto pořadí barev státního znaku je určující pro pořadí barev na státní trikoloře, potažmo státní vlajce – více o těchto heraldických pravidlech naleznete v povídání o české státní vlajce ZDE.
Při svislém zavěšení státní vlajky SR se státní znak přetočí rovnoběžně s pruhy trikolory.
Státní znak Slovenské republiky
Na červeném štítu je bílý (byzantský, cyrilometodějský, patriarší) dvojkříž na modrém trojvrší.
Po vzniku Československa v roce 1918 se slovenský znak stal součástí znaku Československa.
Od roku 1993 se stal opět znakem samostatné Slovenské republiky.
Původní dvojramenný kříž se volně vznášel v červeném poli. Erb byl součástí Uherského znaku, jako erb Horních Uher (Horní země, Horná zem). Znak kříže přivezl z Byzance Béla (Vojtěch) III. Uherský v roce 1190, který se v Byzanci oženil s Anežkou ze Châtillonu (z Antiochie). Ve 14. století za vlády českého krále Václava III. - uherského krále Ladislava V. byl kříž postaven na zelené trojvrší, které podle legendy ze 17. století symbolizuje tři pohoří v Uhrách: Tatra, Fatra a Matra (z toho dvě Tatra a Fatra v Horních Uhrách, to znamená na Slovensku. Na prostředním vrchu ležela královská koruna.
Erb Dolních Uher (Dolní země, Dolná zem) je sedmkrát dělený, má čtyři červená a čtyři bílá (arpádovská) břevna, střídavě položené. Podle legendy ze 16. století bílé pruhy symbolizují čtyři řeky Dolního Uherska: Tiszu, Dunaj, Drávu a Sávu.
Znak Horní země (Hornej zeme, Horních Uher) si vzali slovenští revolucionáři vedeni Ľudovítem Štúrem za svůj v roce 1848. Zelené trojvrší změnili na modré, aby znak měl panslovanské (všeslovanské) barvy: červenou, modrou a bílou. Z prostředního vrchu odstranili korunu. Ľudovít Štúr prohlásil tento erb za znak Slováků a dal ho vyrýt na pečeť nově vzniklé Slovenské národní rady. Tento znak převzala také v roce 1863 založená Matice slovenská.
Státní pečeť Slovenské republiky
Uprostřed je státní znak, okolo něho je v kruhu nápis "Slovenská republika". V dolní části kruhopisu pečeti je vodorovně položený lipový lístek. Průměr 45 mm.
Státní hymna Slovenské republiky
Nad Tatrou sa blýska
Píseň "Nad Tatrou sa blýska" vznikla v roce 1844 při pochodu Štúrových studentů z Bratislavy do Levoče. Na melodii slovenské lidové písničky "Kopala studničku (studienku), nazerala do nej. U studienky stála, napájala páva" napsal text Ján Matúška.
/:Kopala studienku nazerala do nej:/ /: Aká je hlboká, taká je široká, skočila by do nej:/.
/: U studienky stála, napájala páva:/ /:Milý sa spytuje, milý sa spytuje, čieho je pána:/
/:Ja ti to nepoviem, lebo sama neviem:/ /:Príď navečer ku nám, príď navečer ku nám, ja sa mamky dozviem:/
/:A keď prídeš do nás, na vranom koníčku:/ /: Priviaž si ho u nás, priviaž si ho u nás o našu jedličku:/
/:Tá naša jedlička,pekne vyrastená:/ /:Či v lete, či v zime, či v lete, či v zime, vždycky je zelená:/.
V letech 1920 - 1938, 1945 - 1992 se první sloka písně "Nad Tatrou sa blýska" stala součástí československé hymny.
1.10.1992 byly Slovenskou národní radou (SNR) schváleny první dvě sloky jako státní hymna Slovenské republiky.
originál
současný text
1. Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú,
2.
|
3. Ešte jedle rastú na kriváňskej strane,
4.
|
5. To Slovensko naše posiaľ roztratené,to Slovensko naše posiaľ roztratené. Vrahovia šturmujú, Slovákov spojujú v mesto uložené. Vrahovia šturmujú, Slovákov spojujú v mesto uložené. |
V letech 1930 - 1990 se zpíval upravený text třetího řádku 1. sloky: „Zastavme sa bratia“. V roce 1990, a po vzniku samostatného Slovenska v roce 1993, byla slova upravena podle originálu na současnou verzi „Zastavme ich bratia“. V 80. letech 20. století se slova československé hymny nezpívala, protože větu „Zastavme sa bratia, veď sa ony stratia“, komunisté vztahovali na sebe. Předpokládali, že to mají být oni, kdo se má ztratit.
Ve 4. sloce slovy: "žije matka Sláva", je vyjádřena myšlenka, že žije matka Slovanka, matka Slovanů - Slávů, Slovanstva.
Krátce po vzniku Československa se ve slovenských kostelích zpívala tak zvaná Slovenská hymna pro chrám, která byla poděkováním za vysvobození z uherské nesvobody. Píseň na nápěv Bože cos ráčil:
Bože čos´ ráčil slovenskému rodu |
Slovenská trikolóra je totožná s Ruskou vlajkou.
Standarta prezidenta Slovenské republiky
Štandarda prezidenta Slovenskej republiky