Vánoční zvyky na Slovensku

    Pokud si myslíte, že na Slovensku mají stejné vánoční zvyky jako u nás – tak to se mýlíte. Je sice pravda, že oblíbený bramborový salát naši sousedé nevynechávají, ale jinak mají vánoční menu zcela odlišné.

    Na Slovensku má Štědrý den více názvů. Používá se i název Kračún, další používaný název je Viľija. Hodně starý je i název Dohviezdny večer. Slovensko vždy patřilo mezi velmi religiózní země Evropy, a tak už koncem listopadu - po Kateřině - byl vyhlášen adventní půst. Období čtyř týdnů před Vánocemi se nazývá Advent. Tehdy byly zakázané společné zábavy, svatby a nesmělo se ani tancovat. Prvním zimním svátkem byl Mikuláš. Třináctého prosince, na den Lucie, se dívky zahalovaly do bílých plachet, do ruky vzaly kříž a chodily po staveních ve vesnici, aby se podívaly, zda je kříž na stěně a na příslušném místě svěcená voda. Po Lucii už byly na prahu Vánoce.

    Rybí polévka na štědrovečerní tabuli chybí. Namísto ní se podává takzvaná kapustnica – tedy vlastně zelňačka s klobásou a houbami. Na stole musí být opékance či bobalky (názvů je pro toto pečivo ještě mnohem více). Jsou to bochánky velikosti ořechů z kynutého těsta. Jedí se spařené a posypané mákem. Co ale nesmí na slavnostním stole rozhodně chybět, jsou oplatky. Oplatkám se připisovaly různé magické účinky a v 18. století je po vesnicích dokonce roznášeli kněží. Oplatky se pečou s medem a česnekem. Před slovenskou večeří se hodně udržuje zvyk modlení – dokonce i u těch, kteří nechodí příliš často do kostela. Bývá zvykem si udělat i malý křížek medem na čelo – aby na sebe byli všichni celý rok hodní.

Štědrovečerní kapustnica

    Tradici bramborového salátu máme se Slováky společnou, ale kapra byste na slovenské tabuli hledali marně, dává se zde přednost spíše jiným rybám. Celá večeře je – kromě ryby – bezmasá. I klobása se v kapustnici jenom vyvaří pro chuť a jí se až druhý den. Místo vánoček pečou slovenské hospodyňky bábovky a koláče – ty jsou tradiční výslužkou pro koledníky. Slovenské vánoční zvyky jsou rovněž založené na věštění budoucnosti. Děvčata na Slovensku nehází střevícem za hlavu, ale poslouchají, kolikrát zakope čuník na vrata chlíva – dívka by se měla vdát za tolik let, kolikrát pašík kopnul do vrat.

Převzato od Slovensko světadíly.cz a hellmans.cz