Vlčí mák - symbol dne válečných veteránů
S blížícím se dnem válečných veteránů připomínáme:
Nezapomínejme na miliony zmařených životů
Asociace nositelů legionářských tradic vám nabízí k zakoupení vlčí máky ve formě květiny do klopy. Nošen je na levé straně tak, aby trikolóra byla vodorovně směrem od středu těla. Vlčí máky můžete zakoupit buď na dobírku prostřednictvím e-shopu nebo si je objednejte e-mailem.
Po dohodě je možné převzetí máčků osobně. Výtěžek bude použit na projekty zachování paměti národa.
Cena za 1 ks je 25 Kč.
Dále ANLET nabízí novinku - odznak vlčí mák se zelenou ratolestí
a nápisem CZECH REPUBLIC. Cena za 1 ks je 50 Kč.
11. listopadu 1918 v 11 hodin a jedenáct minut zazněla poslední salva při podpisu příměří na konci I. světové války. Hrůzy této války zůstaly tak hluboce vryty ve vědomí účastníků, že poté, co válka skončila, byl 11. listopad vyhlášen Dnem válečných veteránů. Symbolem tohoto dne se stal vlčí mák jako symbol nového života.
Nezapomínejme na všechny války světa
Každoročně v listopadu rozkvetou od Severní Ameriky po Evropu na klopách sak, bundách a kloboukách červené vlčí máky. Proč se právě vlčí mák stal symbolem Dne válečných veteránů?
Asociace máku, jako symbolu vojáků zabitých ve válce, byla použita před více než 110 lety v Kanadě. Z této doby jsou známy záznamy korespondenta, který během napoleonských válek popisuje hroby vojáků z oblasti Flander, hustě porostlé vlčími máky. Dále se uvádí, že kolem roku 1920 Američanka Moina Michaelová použila tento symbol jako upomínku na životy zmařené v 1. světové válce. Paní E. Guerinová z Francie se doslechla o této idei a započala s prodejem umělých vlčích máků ve prospěch Dětské ligy, která podporovala děti ze zdevastovaných oblastí Francie a Belgie. Dětská liga byla v roce 1922 rozpuštěna a vlčí máky se začaly prodávat ve prospěch válečných veteránů.
Zdá se, že k rozšíření vlčího máku jako symbolu zmařených životů vojáků dopomohla nejvíce báseň Ve flanderských polích podplukovníka Johna McCrae.
Podplukovník John McCrae pocházel z města Guelpha v Ontariu v Kanadě. Byl dělostřeleckým veteránem z búrských válek v Jižní Africe a za 1. světové války byl členem kanadských zdravotnických služeb. Jeho současníci ho popisovali jako osobu s okem střelce, rukou chirurga a od dubna 1915 s duší básníka. 22. dubna 1915 použili Němci poprvé bojový plyn u města Ypers v oblast Flander. Podle svědectví účastníků „...peklo trvalo 17 dní." Po opakovaných nepřátelských útocích ošetřoval podplukovník McCrae v obvazišti na břehu kanálu Yser stovky raněných z řad Kanaďanů, Britů, Indů, Francouzů i Němců a zároveň mohl sledovat ze svého úkrytu, jak se naproti obvazišti na polním hřbitově rychle rozrůstají řady křížů. A ještě jedna událost silně ovlivnila McCrae. A to smrt jeho přítele, nadporučíka Alexise Helmera s Otawy. Ten byl zabit výbuchem granátu 2. května 1915. Dalšího večera McCrae během svého odpočinku poslouchal zpěv skřivanů a viděl vlčí máky, které vyrazily ze zákopů a hrobů před ním. John McCrae, naučený psát pouze lékařské recepty, ventiloval svá muka 13 linkami textu, načmáranými na cáru papíru. V následujících dnech byla jeho jednotka převelena do týlu, kde napsal domů: „Jsme unaveni na těle a ještě unavenější na mysli." Báseň, ještě pod názvem „My nebudeme spát" byla uveřejněna v časopise Punch 8. prosince 1915.
A ještě jedno vysvětlení, proč právě vlčí máky. To bude z čistě botanického hlediska. Po celou historii válčení se říká, že právě na bojištích a na hrobech jako symbol krve vždy vyraší rudé vlčí máky. Vysvětlení je jednoduché. Vlčí máky kvetou v době, kdy jiné rostliny v okolí jsou mrtvé. Semena vlčích máků odpočívají v půdě řadu let a když nejsou nablízku konkurenční rostliny, vyraší. A právě půda na bojištích rozbrázděných a přerytých bombami a granáty, se silnou koncentrací vápence ze zdevastovaných budov působila jako katalyzátor pro vyrašení vlčích máků. V květnu 1915, kdy McCrae psal svou báseň, rozkvetlo množství vlčích máků, jaké zde předtím nikdo neviděl.
Ale ještě jednu roli hraje vlčí mák v básni. Mák je známý jako symbol spánku. Poslední verš básně může ukazovat na tento fakt:
"Neměli bychom spát, ačkoliv máky rostou, na polích flanderských."
Podplukovník John McCrae umírá na zápal plic 28. ledna 1918 ve Wimereux, poblíž Boulognea ve Francii ve věku 44 let.
Miroslav Anger
