Báseň: Proleće 1999 - Jaro 1999

Jelena M. Ćirić

Gledali smo čeličnih krila golubove.

Umesto proleća, doneše strah pod prozore.

.

Te godine, zemlju su bolele plodne sapi;

od decembra je hladniji bio april.

.

Ognjenim ranama gorela gora i gaj,

iz ruševina se zloslutno cerio maj.

.

Sa strahom se rvao ponos,

s nemoći - vera i prkos.

.

Sejači smrti, Srbija nije pogodno tlo

da medju žitom i šljivama nikne zlo!

.

Idite odavde! Naučite čovečnost šta je!

Svako što ima - ono i drugima daje.

.

Od vašeg mraka plavlji je nebeski svod,

od metka jača vera i molitva za srpski rod.

.

.

.

......................

.

• Holubům se na křídlech blýskal smrtelný prach.

  Místo jara, přinesli pod okna strach.

  .

  Bolelo. Ptali jsme se -'Ještě tady budem?'

  Chladnější než prosinec, byl ten pekelný duben.

  .

  Ohnivými ranami úpěl v troskách kraj,

  zlomyslně se nám vysmíval máj.

  .

  Bojovala se strachem hrdost,

  s ranami - víra a vzpurnost.

  .

  Rozsévači smrti, Srbsko není úrodné tlo,

  aby na zlatavých polích vyrostlo zlo!

  .

    Běžte odsud! Naučte se co lidskost je!

    Můžeš dát jen to, co vypěstuje srdce tvé. 

    .

    Než vaše temno, jasnější je nad Srbskem obloha,

    silnější než střely, vždy budou víra a modlitba.