TEĎ MLUVÍ: František Ladislav Rieger

U příležitosti dnešního 108. výročí úmrtí F. L. Riegra přetiskujeme úryvek jeho řeči z Kroměřížského sněmu z 10. ledna 1849.

„Bůh dal člověku svobodnou vůli, aby duchovní i tělesné dobré své podle nejlepšího vědomí svého, podle sil svých vyhledával. On se nám všem dal naroditi stejně svobodnými, on nestvořil ani pánů ani rabů, ale on všem dal nám svobodu, abychom vstupovali do spolků, do společností, států, atd., i abychom povýšili nad sebe někoho, jež by nám panoval. Původ všeliké moci, všeho panství, pokud je po právu, spočívá jedině ve vůli svobodného člověka a spočívá také ve státě jen ve vůli svobodných národů. Moc, pánové, není důvodem práva; kdož se odvolává jen k moci, ten přiznává tím samým, že je dovoleno opříti se mu zase mocí, a tudíž možná to právo jeho v každou chvíli opět mu odejmout. Panovník, který se odvolává jen k své moci, je despota; panovník, který spoléhá na vůli svých národů, je pravý, svobodný panovník. Pánové, pravda tato není také prázdnou teorií školskou, pravda tato je plna významů a důsledků pro život praktický. Často a zle byla sice tupena od knížat; tito mnohdy pošlapávali práva národů; oni odvolávajíce se k svému legitimnímu právu osobovali si panovati nad národy dle své libovůle; oni, abych tak řekl, vyzvali národy, aby jim dokázali pravdu tuto, a věru těžce musili za to pykati! Pánové! Když jednou veškerý národ jednomyslně povstane v celé velebnosti hněvu svého, který smrtelník smí pak vystoupiti a říci: Já jsem rozený pán, ty, národe, jsi zrozen mně k poslušenství!? Pánové, hněv národu jest vichřice mocná, dechem jejím kácejí se trůny, koruny padají z hlav pomazaných, a jako ohromná bouře zachvátí prastarý dub, tak uchvátí hněv lidu někdy i prastarý kmen panovnický, vytrhne jej ze života národu a zavěje jej do širé dálky jako nějaký lehký vrbový proutek! Pánové, kdož by při úkazech tak neodolatelně přesvědčujících chtěl ještě tvrditi, že moc vlády nepochází z lidu?“